první pomoc
... A k čemu nám to bude? Tak na tuto otázku, která dokáže zaskočit i zkušeného pedagoga, dostali žáci čtvrtého, osmého a devátého ročníku jasnou odpověď v úterý 3. listopadu v tělocvičně naší školy. Zúčastnili se totiž kurzu první pomoci, který zajišťovali zdravotníci Českého červeného kříže na řadě škol Jihomoravského kraje. Pod dohledem zkušených záchranářů si mohli vyzkoušet transport zraněného a rautekovu polohu, tedy uložení zraněného tak, aby mu nezapadl jazyk a mohl volně dýchat. Na figurantech s umělým zraněním ruky ošetřovali otevřenou zlomeninu a krvácení, figurína zvaná „Andula“sloužila k nácviku masáže srdce a nakonec se žáci učili, co dělat, když se stanou účastníky dopravní nehody.
Všichni se shodli na tom, že umět poskytnout první pomoc je důležitá dovednost, která mnohdy může zachránit život. (D.Hodaňová) (FOTO)
PRVNÍ POMOC OČIMA DĚTÍ
Transport zraněného
...Pamatuju si, že mě lektor čapnul a já jel po zemi. Je to zřejmě dobrá metoda, protože jsem jel rychle, bezbolestně a pohodlně. Doufám ale, že to nikdy nezažiju, protože když to zažiju příště, pravděpodobně budu mít infarkt nebo jiný problém. (Č. Šmerek, 9.A)
Masáž srdce
... Nejdříve nám záchranář ukázal, jaký máme mít při resuscitaci správný postoj, potom nám na figuríně předvedl, jak správně resuscitovat a následně jsme sami začali zkoušet masáž srdce. Zjistili jsme, že je to fyzicky velmi náročné. Nevíc se nám líbilo, že jsme si všechno mohli vyzkoušet. (S. Hájosová, M. Vojtová, 9.A)
Figuranti
.... Někteří žáci z toho pohledu na naše umělé „zranění“ byli trošku špatní, protože se jim dělalo špatně z krve, nebo to celé vypadalo hrozně. Ale všechno proběhlo hladce a bez problému. Nakonec jsme si ty ruce šli umýt, ale normální vodou to nešlo, tak nám zdravotník dal přípravek zvaný „Domestos“. Jakmile jsme to nanesli na naše ruce, maskovaná krev šla hnedka dolů. Horší ale bylo, že ruce nám smrděly ještě dva dny potom. (P.Masáková, 9.A)
EXKURZE ZA HISTORIÍ BRNA 5.a, 5.b
Společně s žáky pátých tříd jsme začali poznávání historie na Zelném trhu, kde jsme se dozvěděli o jeho vzniku a také vzniku jeho dominanty, kašny Parnas. Dalším naším bodem byl kostel svatého Petra a Pavla, nazývaný Petrov. Ten jsme si prohlédli i ve vnitřních prostorách. Dozvěděli jsme se, že věže jsou vysoké 84 metrů a v jakém slohu je Petrov postaven.
Náš další cíl byl hrad Špilberk. Kromě krásného výhledu, jsme zjistili, že na Špilberku sídlila Blanka z Valois, první žena Karla IV, dále že Špilberk se stal centrem Římské říše za vlády markraběte Jošta, který byl zvolen vládcem Římské říše. Také již víme, že za vlády Josefa II. zde byl vytvořen nejtěžší žalář, který byl zmírněn Leopoldem a ve kterém si odpykával trest lotr Babinský.
Pověsti o Brně jsme si připomněli na naší další zastávce – Staré Brněnské radnici. Zakončení proběhlo na Moravském náměstí, kde jsme stáli s údivem pod novou sochou Jošta na koni, kostel sv. Jakuba, kdy jsme se zdrželi hledáním Nehamby a skončili jsme na náměstí Svobody, kde jsme si ukázali a vysvětlili, co znamená brněnský orloj.
Pevně věříme, že všichni dostaneme jedničku, protože exkurze se nám moc líbila, a tak doplnění otázek nakonec nebylo žádným problémem. (J. Kratochvíl, M. Klepárníková)
FLORBAL
Ve skupině jsme porazili ZŠ Křtiny 2:1 a remizovali se ZŠ Olešnice 1:1, v semifinále jsme přehráli boskovickou ZŠ 9.května 8:1 a v okrskovém finále zvítězili nad gymnáziem z Rájce-Jestřebí 5:1. Osm branek našeho družstva vstřelil Lubomír Bavlnka, pět jich dal Adam Prudík a tři přidal David Křenek. Nejen těmto úspěšným zakončovatelům akcí ale celému družstvu včetně výborného brankáře Dalibora Chrásciny, který ve všech utkáních nedostal více jak jednu branku, patří poděkování za vzornou reprezentaci školy.
Jak to tedy vypadalo z našeho pohledu? V prvním zápase jsme sice prohráli se ZŠ Kunštát 2:10. Hoši to však po vysoké prohře nevzdali a v dalších zápasech vybojovali vítězství s boskovickým gymnáziem 3:2 a s blanenskou ZŠ Erbenova 5:4. Šest branek našeho družstva vstřelil Lubomír Bavlnka a čtyři Adam Prudík. Nejen těmto úspěšným zakončovatelům akcí ale celému družstvu patří poděkování za vzornou reprezentaci školy a bojovnost po prvním nevydařeném utkání. (A. Spurný)
KŘEST CD
Lidé si mohli CD zakoupit a také ochutnat výborné zákusky, které přinesli někteří naši spolužáci a paní Králíčková. (D. Madziová, 7.A)
PŘÁNÍ JEŽÍŠKOVI
1.B: v první třídě si děti nejvíce přály děsivou tarantuli (Marek, Vojta, Matyáš), taky hasičské auto (Denisa)
3.B: Lego ninjago (Štěpán)
4.B: tady je to pestré: vrtulník (Adam), akvárko s rybičkou (Katka), kouzelná sada (Lenka),
5.B: mobil (Erik), lyže (Lea, Justýna), notebook (Veronika)
5.A: sluchátka ( Beata), náušnice
6.A první zvířatko od Ježíška, hurá - pes (Vojta Ko.)
teleskop a knihu (Nancy), playstation (Jakub a Matěj), rukavice na kolo BMX (Vašek)
7.A: mobil (Zuzka), vybavení na počítač (David), svetr (Veronika)
8.A: ponožky (Dalibor), mobil ( Denisa)
9.A.: konečně kultura a kniha, hurá - lístky na koncert (Nikola), knihu (Marie)
peníze (David)
A co si přejeme my dvě (Katka a Mája z 9.A)?
No přece štěstí, zdraví, lásku a vánoční pohodu!
COŽ TAKHLE DÁT SI ... ?
(ANEB ŠKOLNÍ KOLO OLYMPIÁDY ČJ)
Školní kolo Olympiády českého jazyka překvapilo 11.prosince 2015 deváťáky tématy, která zaujala téměř každého.
Mluvnická část zkoumala bohaté menu jedné nejmenované restaurace a místo ochutnávky jídel vychutnávala jazykové úkoly: co je nespisovné a co spisovné (okurek nebo okurka?), kdy je možný obojí tvar slova (brambor i brambora), kdy je vhodná zdrobnělina (kuřecí nudličky - nudle z nosu), chilli nebo čili?, filé nebo filet? a jiné záludnosti. Nakonec žáci zkoumali, jak by si s českým jídelním lístkem poradil cizinec (panenka - co je to proboha za jídlo?, jak vypadá přeliv holandské omáčky?). Nejlepším olympioniky byli v jazykové části Vojtěch Sedláček (9.A) a Čeněk Šmerek (9.A), oba získali stejný počet bodů.
V podobném gurmánském duchu pokračovalo i zadání slohové práce, která byla součástí olympiády. Žáci psali bezprostředně po zadání tématu a tady je vítězná práce. Autorem úvahy je Čeněk Šmerek z 9.A:
Říká se, že nežijeme proto, abychom jedli, ale ........
Existuje-li zdraví fyzické i psychické, musí existovat také potrava pro tělo i pro duši.
Potravou pro tělo je jídlo. Když nebudeme jíst – a to není žádná novinka – umřeme. Čím se ale živí naše duše? Podle mě je potravou pro duši radost. Jasně, řeknete si, že i bez radost se dá žít. A pravda je, že to jde.Ovšem otázkou je, jaký má takový život smysl. Bez radosti je člověk smutný, nic ho netěší. V extrémních případech si může dokonce sáhnout na život. Ale i ono vyhladovění je extrémní a neděje se hned, člověk bez jídla vydrží docela dlouho.
Myslím si, že se potřeba radosti dnes hodně podceňuje. Všichni chtějí mít hodně peněz a hodně dobré zaměstnání a domnívají se, že je to právě „to ono“, co ke štěstí a radosti potřebují. Ale až si splní jeden cíl, dávají si hned další. Tak se mnozí celý život jen za něčím ženeme, ale málokdo je opravdu šťastný.
Radost je naše jídlo pro duši. Takže i tady platí: „Nežijeme proto, abychom jedli, ale....“